Překyselení organismu

Překyselení organismu

„Rakovina je „kyselou“ nemocí číslo jedna! “

Prof. Otto Warburg, nositel Nobelovy ceny při svém výzkumu objevil, že karcinogenní buňky žijí převážně na principu původní látkové výměny kvašení – proto dnes zcela běžné kvasinkové potraviny podporují rakovinné bujení.

Naše tělo potřebuje zásadité látky

Účinek kyselin závisí na jejich množství a na jejich koncentraci. PH krve nemůže překročit hodnotu 7,35 směrem ke kyselosti a hodnotu od 7,4 k zásaditosti. Hodnoty mimo tyto hranice přivodí smrt. To znamená, že tělo musí bezpodmínečně neutralizovat přebývající kyseliny nebo zásady. Pokud to není možné prostřednictvím přijímané potravy, v zájmu o „přežití“ je nuceno čerpat potřebné minerály z cév, kloubů a v neposlední řadě i orgánů – ovšem s pustošícími následky.

V přírodním léčitelství je rovnováha mezi kyselostí a zásaditostí těla základem každé léčby. Bez ní by žádné léčení nemohlo být úspěšné.

Tato životně důležitá skutečnost i nadále zůstává klasickou medicínou nepovšimnuta a většina lékařů nepovažuje acidózu za bezprostřední ohrožení našeho zdraví. Tomuto ještě napomáhá fakt, že stav kyselosti v těle se běžně určuje z krve a ta – až na řídké výjimky – udržuje tělo přísně v neutrálním prostředí.

Test kyselosti

Běžné metody, které se v medicíně používají k určování hodnoty pH a  tím i k zjišťování kyselosti organismu, nepřinášejí žádné dále využitelné výsledky, protože tělo si krev natolik  ochrání, že jakékoliv odchylky ve skutečnosti silně překyselená, přesto pH hodnota krve se testem ukáže jako zcela neutrální.

Oproti tomu určení pH hodnoty moče odráží diagnosticky téměř přesně i stav tkáně.

Ideální biologická hodnota tkáně leží mezi pH 7,4 až 7,5 bohužel běžná hodnota často dosahuje sotva 5,5. To znamená, že acidóza (překyselení) se stala pravidlem u většiny lidí.

Proč je překyselení těla tak nebezpečné

1)      Pod vlivem acidózy (překyselení organismu) ztrácejí červené krvinky pružnost, tuhnou a nemohou nadále protékat tenkými kapilárami. Postižená tkáň není dostatečně zásobena kyslíkem a živinami, což může přivodit infarkt nebo mrtvici.

2)      Buňky jsou závislé na neutrální tělesné tekutině, jelikož si samy nedokážou obstarat výživu ani odstranit odpadní látky.

3)      Snížena hladina minerálů v těle jako následek překyselení způsobuje zvýšenou lomivost kostí a praskání cév.

4)      Usazování toxických látek ve vazivu vzniká řada „zásobáren odpadu“, jež tělo zatěžují.

5)      V návaznosti na překyselení organismu ztrácíme svou přirozenou obranyschopnost vůči infekčním chorobám.

6)      Zadržované toxické látky vytvářejí vhodné podmínky pro plísňové onemocnění vyvolané candidou albicans, jedovaté zplodiny látkové výměny poškozují játra a mozek.

7)      Zvýšené překyselení způsobuje tzv. „vegetativní acidózu“, při níž se člověk rychle unaví, vyčerpá a podává stále slabší výkony.

8)      Během léčení půstem se uvolňují jedovaté látky, dosud usazené v tkáních. Přitom může dojít k samootravě těla, někdy dokonce i se smrtelnými následky.

Všeobecné projevy kyselých nemocí:

• nedostatek energie a neustálá únava
• apatie a snížena výkonnost
• těžké končetiny nebo bolesti ve svalech
• náhlá únava po jídle
• citlivost na chlad a nepříjemný pocit chladu v těle
• zřetelná změna váhy (zhubnutí nebo ztloustnutí)
• snížená odolnost
• zvýšená náchylnost k infekčním nemocem
• zhoršená schopnost regenerace a zpomalení hojení ran
• špatné prokrvování
• stále studené končetiny

Co překyseluje náš organismus:

• špatná výživa (denaturované potraviny)
• nevhodné potravinové doplňky nebo žádné
• nedostatečné žvýkání potravy
• jedovaté látky v životním prostředí
• poživatiny (respektive jedy z poživatin)
• elektrosmog
• chemické léky a chemické doplňky
• zloba a agrese
• nikotin
• cukr a alkohol
• stres a nahromaděná duševní zátěž

Kyseliny mají ničivý účinek. Dokážou rozrušit dokonce i kámen nebo kov. Pokud setrvávají v těle, aniž by se neutralizovaly, způsobují bezpochyby ty nejrůznější choroby.

(zdroj: Kurt Tepperwein, autor knihy Pryč s kyselostí)

„Ze všech složenin našich tělesných sil se kyseliny projevují jako ty nejškodlivější.“

Hippokrates 400 př. Kr.